3. kapitola - Hra na schovávanou

10. března 2012 v 17:39 |  kapitoly

Byla sobota ráno. Podzimní sluníčko vylézalo zpoza hor.
Zoey a Neira se domluvily s kamarádkou, že se půjdou projít i s rodiči na procházku po kopcích, protože na podzim je příroda nejkrásnější. Zoey, Neira a Lucy po cestě pobíhaly sem a tam, skákaly do kup spadaného listí a pištěly a pokřikovaly na sebe na celé kolo. Rodiče je museli klidnit.
Po chvíli je cesta omrzela a začaly si hrát i v lese. Byl to velký listnatý les, sem tam někde z
abloudilý smrk. Lucy napadlo, že by mohly hrát na schovávanou.

Lucy se zahrabala do listí. Tak tady mě nenajde. Pomyslela si."Tak budu první pykat" ozvala se Neira. "Schovejte se, ale rychle. Ras… Dva…Tři… Už jdu!"

Zoey šla lesem dál a hledala vhodné místo, kde by se mohla schovat.
Jak šla dál, tak pomalu smrků přibývalo a čím dál víc byla v lese větší tma. Zoey to nejspíš nepostřehla, jelikož dál pokračovala v hledání "schovky". Došla ke staré polorozpadlé stodole, ve které bylo trochu starého zmoklého sena z toho, jak tam zatékalo střechou. Zoey nedošlo, jak daleko asi zašla a ani nevěděla, kudy se má vrátit. "Snad mě tady Neira najde." utěšovala se. Stodola byla celkem prostorná a určitě už dlouhou dobu nepoužívaná.

Neira zatím začala hledat. Lucy po nějaké chvíli našla, ale Zoey najít nemohla. Lucy šla mezitím za rodiči pro svačinu. Neira se dívala za každý strom, křoví i do listí, ale po Zoey jakoby se slehla zem.
Zoey začínala být trošku zima. Přece jen byl podzim a sluníčko tolik nehřálo. Navíc do lesa pronikalo jen nepatrné množství slunečních paprsků a s nimi i tepla. Už nebylo ani tak krásné počasí. Schylovalo se k bouřce. Zoey doufala, že ji Neira najde, protože nevěděla kde je a cestu zpět nehledala, jelikož nechtěla, aby se ztratila ještě víc.

Neira pokračovala dál lesem " Mysli jako Zoey!" říkala si "Kam by asi šla?" Les začínal být hustší a více jehličnatý.
Začalo pršet.
"Zoey! Zoey!" volala Neira do všech stran, protože už se začínala o své dvojče trochu bát, ale nic se neozývalo. Déšť začal přibývat na síle a nad hlavou se jí blýskalo. Kousek od ní v lese uhodil blesk. Po chvíli se začaly k nebi zvedat plameny. Neira se lekla. Ještě menší dušička v ní byla, když z hořícího místa uslyšela žalostné výkřiky: "pomoc! Pomoc!"…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama