6. kapitola - Kam jdeme?

10. března 2012 v 17:48 |  kapitoly
"Tak vstávej!"
Zoey se z posledních sil postavila na nohy, stačila však udělat jen jeden krok a už byla zase na zemi.
"Já už nemůžu…"
"Nebyla jsi to snad ty, kdo teď chtěl odcházet?"
"Jo, ale nějak jsem nedomyslela, jak moc jsem unavená."
Ani Neira ani Zoey v tuto chvíli nevypadaly nějak moc upraveně. Zoey měla krátké hnědé vlasy rozcuchané, mela v nich plno větviček, tmavého zakouřeného sena a špíny. Tváře měla od sazí a pod očima kruhy. Neira se teď sestře podobala ještě víc než jindy. Ohořelé světlé vlasy teď byly o dost tmavší od popela a kouře. Saze se jí zachytily na řasách, které teď tmavě lemovaly pronikavě modré albínské oči. Vypadala ještě strašidelněji než jindy. Bílá pleť jí pod vrstvou špíny nešla skoro vidět.
"Takhle se nemůžeme vrátit. Jsme špinavé, unavené a ty nemůžeš skoro dýchat." Zoey trápil hrozný kašel. Nadýchala se moc kouře a výplodin ohně. Neira objala Zoey a vší silou jí pomáhala v chůzi.
"Kam jdeme?" ptala se každou chvíli Zoey , jenomže Neira jí nikdy neodpověděla. Horlivě táhla sestru napříč lesem. Zoey nemohla nic dělat. Neiřino oblečení se zachytávalo o větve a ostružiní. To jeho nositelku však neodrazovalo.
"Už… tam …musíme za chvíli…být."
"A kam jdeme?"
"Jdeme… ááá…au!"
"Neiro?! Neiro??!!"
Obě sestry ležely zamotané v ostružiní. "Pomoc!" Volala, dnes už podruhé, Zoey. Pak lehla vyčerpáním vedle své sestry.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama