12. kapitola - Ségra, záříš jako vánoční stromeček...

13. června 2012 v 9:23 |  kapitoly
Zoey s Neirou se navzájem křečovitě držely. Cloumal s nimi vítr, ale obě se snažily nepištět a nebrečet. Hlavně Zoey. Nabírala odvahu jen od své sestry. Když viděla, že je Neira v klidu, její strach se také zmenšil.
Neira se tak však jen tvářila. Letěla sice už nesčetkrát, ale pokaždé se bála.
Nebyly moc vysoko, ale po chvíli je zahalila mlhovina podobná mraku a pak se najednou jejich beztíž vytratila. Těžko říct, které dvojče ječelo více, ale moc dlouho to netrvalo. Většinu jejich dopadu zachytily velké větve stromů, ale i tak si dost natloukly, když dopadly na mech. Bez řečí se obě začaly sbírat ze země. Neira vítězně držela tašku nad sebou, šťastná, že svoji dnešní trofej pravděpodobně zachránila.
"Je suchý." Ozvala se náhle Zoey.
"Co?" nechápavě se na ni obrátila.
"Ten mech. Ještě nepršelo. Rychle. Jdeme hledat cestu. S touhle stodolou a lesem už nechci mít nic společného."
Měla pravdu. Obě se zadívaly na stodolu jako na zjevení, které tu nemělo co pohledávat. Ještě předtím viděly tu stavbu v plamenech a teď tu před nimi stála neporušená. Tentokrát Zoey popadla své dvojče, aby je odtáhla pryč. Jenže jen co se jí dotkla, ucukla, jako by dostala ránu elektřinou. Vyvalila oči na Neiru a soukala ze sebe naprosto nesmyslné a překvapené věty.
"Co, co… co to?... je?... Neiro?!...Co to je?" dostala ze sebe po chvíli. "Ségra, záříš jako vánoční stromeček…"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama